Je to poměrně statný had s převážně zeleným zbarvením, na kterém je tmavošedá až černá kresba v podobě nepravidelných skvrn. Zornice je jako u všechn zmijovitých hadů svisle štěrbinovitá. Špička ocasu je světlá.
Jako druh byl objeven až v 90. letech minulého století. Zdržuje se převážně v korunách stromů. Při lovu číhá a snaží se nalákat kořist tak, že pohybuje světle zbarvenou špičkou ocasu. Při útoku se pevně drží ocasem a tělo doslova vystřelí do vzduchu, takže lapí i ptáka v letu. Patří k nejjedovatějším hadům na světě a má nápadně dlouhé jedové zuby, aby pronikly přes vrstvu peří do těla kořisti. Dokáže dokonce jed vystříknout podobně jako kobra.
V Červeném seznamu IUCN je zařazen jako ohrožený druh. V přírodě zřejmě nežije víc než 500 jedinců a jejich početní stavy stále klesají. Příčinou je jednak odlesňování, které má vzhledem k malému areálu velmi drtivý dopad, jednak nezákonný odchyt živých zvířat pro chovatelské účely.