Velikost
Hmotnost: 450-650 kg
Délka těla: 220-350 cm
Výška v kohoutku: 190-230 cm
Délka těla: 220-350 cm
Výška v kohoutku: 190-230 cm
Taxonomie
Na rozdíl od velblouda jednohrbého je u velblouda dvouhrbého známá zbytková divoká populace přežívající v Mongolsku.
Popis
Je mohutnější než velbloud jednohrbý. Může vážit přes šest set kilogramů. Je také lépe přizpůsobený životu v tvrdých podmínkách středoasijských stepí a polopouští, kde v zimě klesají teploty hluboko pod bod mrazu a v létě vystupují až na 50 °C. Zimní srst je velmi hustá a na krku, hrbech a končetinách vytváří dlouhou hřívu. Na jaře přelínávají a srst jim vypadává ve velkých kusech. Po vylínání jsou velbloudi téměř holí a postupně jim teprve narůstá nová.
Ekologie
Na potravu jsou velmi nenároční. Živí se nejrůznější rostlinnou potravou, která se v polopouštích a stepích nachází. Vydrží také dlouho bez vody a v nouzi mohou pít i slanou vodu. Divocí velbloudi se pohybují ve stádech o 5-15 jedincích. Říje probíhá v lednu a únoru. Dospělí samci urputně bojují o samice.
Rozšíření
Divoce ještě žijí zbytky velbloudů v poušti Gobi v Mongolsku a část populace se vyskytuje v severozápadní Číně. Jeho stavy v přírodě jsou velmi nízké a odhadují se na několik set kusů.
Domestikace
Zdomácnělé formy se chovají ve středoasijských republikách, Mongolsku a Číně. Domestikace proběhla ve 3-4 tisíciletí před naším letopočtem.
Chov
Vzhledem k jeho přizpůsobivosti je lze celoročně chovat ve venkovních výbězích s menší ubikací, která jim poskytuje závětří. Samci v říji přestávají téměř přijímat potravu. Ozývají se bublavými zvuky, močí si na ocas a moč si stříkají na záda. Staří samci říjí velmi dlouho, během této doby neuvěřitelně zhubnou a pokud se včas neoddělí od samic mohou zemřít hladem a vyčerpáním. V této době jsou také velmi agresivní. Samice je březí 13 měsíců. Mládě je zpočátku slabé. Mladé samice mládě sice brání, ale nepomohou mu vstát a mnohdy je nenechají ani napít. Samice se pak musí přidržet a mládě se alespoň 2-3 krát denně nechá napít mléka. Dospívají asi ve třech letech. Na potravu nejsou nároční. Dostávají seno, trávu, větve stromů, zeleninu, krmnou řepu a oves nebo granuláty pro přežvýkavce.