je jedovatý had z čeledikorálovcovitých, který žije v některých oblastech jižní Afriky. Nejedná se o takzvanou "pravou" kobru z rodu Naja, patří totiž do samostatného roduHemachatus. Je nicméně s pravými kobrami blízce příbuzná a je považována za jednu z takzvaných plivajících kober, které dokážou svůj jed plivat (či přesněji vystřikovat) na někdy překvapivě velkou vzdálenost.
Popis: Zbarvení je na různých místech rozšíření hada odlišné, avšak charakteristickým znakem druhu je tmavé břicho s jedním či dvěma světlými pruhy na krku. Průměrná délka této kobry činí 90-110 cm. Někteří jedinci mohou mít tělo zbarvené převážně černě, zatímco jiní bývají proužkovaní. Šupiny kober obojkových se liší od šupin pravých kober tím, že jsou hřebenaté a připomínají lodní kýl.
Rozšíření: Oblast, v níž kobra obojková žije, sahá od jihoafrické provincie Kapsko přes provincii Svobodný stát až po království Lesotho na severovýchodě, republiku Transkei, provincii KwaZulu-Natal, západní Svazijsko a části provincie Gauteng. Izolovaná populace tohoto druhu obývá oblast Inyanga na zimbabwsko-mosambickém pomezí.
Prostředí: Kobra obojková dává obvykle přednost travnatým biotopům, neboť toto životní prostředí jí umožňuje splynout s okolím. V jižní Africe obývají tito hadi též bažinaté oblasti.
Chování: Pokud se had cítí ohrožen, vztyčí přední část těla do výšky a roztáhne krční partie do dlouhé, široké kápě, přičemž jsou velmi dobře vidět pruhy na krku. Kobra obojková patří mezi takzvané plivající kobry a dokáže svůj jedvystříknout až do vzdálenosti 2,5 m. Musí se přitom vztyčit a vrhnout se prudce vpřed. Je též známo, že dokáže předstírat svou smrt. Převalí se přitom na záda s tlamou dokořán.
Potrava: Potrava kobry obojkové je dosti různorodá. Jejím hlavním úlovkem jsou žáby, může se však živit i drobnými savci, obojživelníky či jinými plazy.
Rozmnožování: Kobra obojková je mezi africkými kobrami výjimečná tím, že je vejcoživorodá, což znamená, že se vejce vyvíjí v těle matky a líhnou se těsně před porodem, v jeho průběhu nebo vzápětí po něm. Samice běžně rodí 20 až 35 mláďat, byly však zaznamenány i případy, kdy porodila celkem 65 mláďat.
Jed: Jed kobry obojkové je neurotoxický, působí tedy na nervový systém, a částečně cytotoxický ─ působí tedy i na buňky. Je také méně viskózní než jed ostatních afrických korálovcovitých hadů. Při střetu s člověkem se had obvykle snaží zasáhnout svým jedem protivníkův obličej. Dostane-li se jed do očí, způsobí člověku velkou bolest.
