close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Typy hadích jedů

26. ledna 2014 v 23:25 | arashi* |  Hadi
Téměř všichni hadi produkují jed v žlázách na patře. Někteří jej pak vypouštějí do ústní dutiny (což není příliš efektivní), další jej aplikují za pomoci rýhovaných či dutých jedových zubů. Jed slouží jednak při lovu, jednak k obraně hada. Mezi nejnebezpečnější jedovaté hady patří taipani, kobry,korálovci, mamby či vodnáři. Nebezpečnost hada určuje toxicita jedu, velikost jeho dávky, způsob aplikace i umístění jedových zubů (někteří hadi mají jedové zuby dost vzadu a před aplikací si potřebují oběť přežvýknout a posunout hlouběji do úst. To lze použít u menší kořisti (např. myši), kterou to pomáhá usmrtit, pro obranu před velkým predátorem to je ovšem naprosto nepraktické. Jediný jedovatý had v Česku je zmije obecná.

Jed je produkován jedovými žlázami, což jsou pozměněné slinné žlázy. Jed je produkován i hady škrtiči a "nejedovatými", kde však má jed úkol napomoci trávicímu procesu.

Typy jedu


Neurotoxin - Neurotoxin je jed působící na nervovou soustavu. Přesněji řečeno působí na nervosvalová zakončení. Tento typ jedu působí velmi rychle. Oběť je paralyzována a vzápětí u ní dojde k zadušení, protože se zastaví dýchací pohyby.

Neurotoxin je vlastně jen účinná látka v hadím jedu. Je bílkovinné povahy a jeho smrtící dávka je setiny mikrogramu na gram živé váhy. Jeden gram neurotoxinu by mohl zabít tisíc lidí!!! Nutno ovšem dodat, že by musel být absolutně chemicky čistý. Ve skutečnosti hadí neurotoxin obsahuje 3/4 vody, proto nemůže mít pro lidi takto fatální následky (myšleno, co se počtu usmrcených lidí týče). V hadím jedu je silně koncentrovaný, tudíž jeho smrtící dávka je cca. 1mg/1kg živé váhy.
Neurotoxin vlastně nijak nedevastuje organismus, ale "pouze" živočicha (včetně lidí) donutí přestat dýchat. Dá se tedy říct, že pokud by byl člověk nebo zvíře uštknuté hadem, produkujícím neurotoxin, napojen na "umělé plíce", bez větších problémů by přežil. Další variantou by bylo okamžité poskytnutí umělého dýchání nebo proříznutí hrtanu s nasazením dýchací pumpy. Napadený živočich s takto poskytnutou pomocí se po několika dnech ze strnulosti a bezvědomí probere.
Neurotoxiny totiž působí dočasně a tělo je navíc umí odbourávat díky svým protilátkám, které si napadený organismus vytvoří. Avšak tento proces trvá poměrně dlouho a oběť bez včasné první a následně lékařské pomoci (otázka vteřin a minut) umírá. Obětí může být i člověk...

Neurotoxický jed používá například Kobra indická

Hemotoxin - Hemotoxin, neboli krevní jed, rozkládá krevní elementy. Nepůsobí tak rychle jako neurotoxin, ovšem narozdíl od něj výrazně poškodí tělo. Oběti způsobí krevní výrony nebo sraženiny, čímž u ní posléze dochází k úmrtí.

Hlavní účinnou látkou v hemotoxinu jsou oběhové toxiny. V tomto jedu jsou obsaženy opět trávicí enzymy, tudíž oběť začíná být trávena již bezprostředně po uštknutí.
Veškeré hemotoxiny způsobují rozklad krevního řečiště (stěny cév), rozrušení (trauma) krevního oběhu a rozklad tkání. Hemotoxin působí hlavně na teplokrevné živočichy. Ti jsou na něj podstatně citlivější. Jedinou výjimkou je ježek, který je vůči němu odolný. Stejně tak jsou vůči hemotoxinům odolní studenokrevní živočichové (plazi, obojživelníci). Je totiž dokázáno, že určité množství hemotoxinu může zabít např. potkana a žábě stejné množství jedu neublíží. Avšak had by nejspíš tuto žábu uštkl ještě jednou, čímž by do jejího těla vpravil daleko větší množství svého hemotoxinu. Takto vysoké množství by ji už zřejmě zabilo. Nutno si ale uvědomit, že hadi většinou nemají u takovýchto malých živočichů nutnost uštknout vícekrát, protože tak malého živočicha, jako je již zmíněná žába, většinou zabijí už dlouhé jedové zuby, které při uštknutí mohou vážně poškodit nějaký životně důležitý orgán.
Možná se teď budete sami sebe ptát jak to je, když se potkají dva hadí "kanibalové"? Jak to probíhá, když jedovatý had uštkne jedovatého hada? V zásadě platí, že stejné a příbuzné druhy si nejsou nebezpečné. Jestliže je had uštknut tím, co sám produkuje, nemůže mu to ublížit. Tudíž pokud uštkne např. zmije obecná zmiji obecnou, té uštknuté se nepřihodí nic vážnějšího než nepříjemné rány po zubech té útočící.
Pokud se však setkají dva hadi produkující každý jiný typ jedu, zpravidla vítězí ten, který produkuje neurotoxin. Je to tím, že neurotoxin působí na studenokrevné i teplokrevné živočichy stejně, zatímco jak jsem již výše zmiňoval, hemotoxin na studenokrevné působí špatně. To znamená, že pokud by se setkala např. Bojga ularburong (Boiga dendrophila) se zmijí obecnou (Vipera berus) a začaly spolu zápasit, zřejmě by zvítězila bojga. Pokud by se tito hadi uštkli navzájem, zmije zemře a bojga ne. V nejhorším případě by bojga zemřela také, ale až později.
Obecně lze tedy říct, že užovkovití hadi (i nejedovatí) jsou pro zmijovité více nebezpeční než zmijovití pro užovkovité.

Hemotoxický jed použivá například tento chřestýšovec waglerův

Myotoxin - je jed působící na svalovinu. V jedových žlázách ho mají všechny mořské druhy korálovcovitých hadů (vodnáři, vlnožilové) a některé suchozemské druhy korálovcovitých hadů žijících v Austrálii.

Myotoxický jed používá například vodnář kobří
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama