nejbarevnější zvířata2

15. ledna 2014 v 16:10 | arashi** |  Zvířata

Vodnář dvoubarvý

Vodnář dvoubarvý je mořský had, který se vyskytuje v teplých mořích Indického a Tichého oceánu od Afriky až po tropické pobřeží Ameriky. Při vyrušení neváha za útočit a proto je nebezpečný také pro člověka. Úštknutí. může být smrtelné.

Zmije Nitscheiova

je druh zmije z rodu Atheris, žijící ve dvou izolovaných oblastech centrální Afriky. V místech svého výskytu jde o poměrně hojného hada, uštknutí člověka však nejsou příliš častá. Navíc nemá natolik silný jed, aby mohla způsobit vážnější komplikace.

Užovka mandarínská

Užovka mandarinská (Euprepiophis mandarinus) se vyskytuje na poměrně rozsáhlém území jihovýchodní Asie - od jihozápadní Číny až po Vietnam. Velikost této užovky se liší podle druhu výskytu. V Číně dosahuje délky 0.7 - 1 m zatímco ve Vietnamu 1.5 - 1.7 m.

Trnucha modroskvrnná

je druh mořské paryby z čeledi trnuchovitých patřící mezi rejnoky. Obvykle dorůstá velikosti okolo 70 cm s průměrnou hmotností okolo 30 kg. V současnosti je pro tento druh největší hrozbou náhodný rybolov a ničení korálových útesů.

Rosela pestrá

Rosela pestrá (Platycercus eximius) je pestře zbarvený australský papoušek. Obě pohlaví jsou si přitom zbarvením velice podobná, samice má však v porovnání se samcem poněkud jednotvárnější zbarvení.

Pazmije zelená

je druh jedovatého hada, který žije v oblastech tropické Afriky na území Angoly, Burundi, Demokratické republiky Kongo, Etiopie, Keni, Nigérie, Rwandy, Súdánu, Somálska, Tanzanie a Ugandy Nejsou známy žádné poddruhy tohoto druhu. Průměrně dorůstá délky 30-60 cm, nejdelší známý jedinec měřil 75 cm.

Perutýn ohnivý


je jedovatá dravá ryba z čeledi ropušnicovitých (Scorpaenidae) žijící v Indickém a Tichém oceánu, a to převážně v mělkých vodách a na korálových útesech. Pro člověka není jeho jed obvykle smrtelně jedovatý, ale zasažení bývá značně bolestivé s dlouhotrvající rekonvalescencí. Perutýn využívá jed pouze k sebeobraně, a pokud není ohrožen, sám neútočí.


Pomec císařský


e hojně rozšířená ostnoploutvá ryba z čeledi pomcovití. Žije na korálových útesech v tropických oblastech Indického a Tichého oceánu. Mladí jedinci mají nápadně odlišné zbarvení i kresbu. Jsou tmavomodří s kruhovitými a polokruhovitými bílými čarami.

Pralesnička harlekýn

Pralesnička harlekýn se vyskytuje ve Venezuele, v Severovýchodní Brazílii a Guyaně. Pralesničky harlekýn se dožívá více než 10 let.

Psohlavec zelený

je štíhlý, stromový had z čeledi hroznýšovitých. Jeho hlavní potravou v přírodě jsou hlavně ptáci a drobní hlodavci, kteří se pohybují ve větvích stromů. Má velice dlouhé a silné přední zuby, které mu pomáhají při lovu a přidržování kořisti.

Ostenec běloskvrnný

Ostenec běloskvrnný (Balistoides conspicillum) pochází z vod Indického a Tichého oceánu. Zbarvení je tmavě hnědočerné s bílými skvrnami různé velikosti. Má žlutou tlamku s ostrými zuby. Tato ryba dorůstá maximálně 50 cm, v akvariu však pouze 25 cm.

Modranka karpatská

Modranka karpatská Bielzia coerulans je druh suchozemského plže z čeledi slimákovití. Nahý plž měří natažený 120-160 mm, smrštěný do 90 mm. Dospělí jedinci jsou obvykle modře zbarvení, ale můžou být i azuroví, fialový nebo modrozelení. Juvenilní jedinci jsou hnědí s tmavými podélnými pásy, které se v dospělosti vytrácejí. Hlavový štít dosahuje méně než 1/3 délky těla.

Listovnice červenooká

Listovnice červenooká (Agalychnis callidryas) je pestře zbarvená žába z čeledi rosničkovitých, jeden z nejpestřejších středoamerických obojživelníků.

Kanic modroskvrnný

Kanic modroskvrnný obývá laguny, korálové útesy a pobřežní pásma v Indickém a Tichém oceánu až do hloubky 150 metrů. Často je chován v mořských akváriích. V zajetí se však nerozmnožuje
Kanici jsou hbití dravci, loví jiné ryby, korýše a další mořské živočichy rychlými výpady.

Kasuár přílbový

Kasuár přilbový či kasuár jižní (Casuarius casuarius) je velký pták a typický představitel rodu Casuarius, který obývá tropické deštné lesy v severovýchodní Austrálii, východní Indonésii na Nové Guinee a na ostrovech Aru a Seram.Dříve býval kasuár poměrně běžným druhem ve své lokalitě rozšíření, ale dnes tomu díky narůstajícímu ohodnocen jako zranitelný druh.

Kněžík duhový

Kněžík duhový (Coris julis) je mořská ostnoploutvá ryba z čeledi pyskounovití (Labridae). Pochází z pobřežních oblastní východního Atlantiku a Středozemního moře. Jedná se o protogynní hermafrodity, samice se v pozdějším věku mění v samce.

Kondor královský

Kondor královský (Sarcoramphus papa) je velký pták, který žije ve Střední a Jižní Americe. Obývá převážně nížinné pralesy a stepi od Mexika po severní Argentinu. Kondor královský je dobrý letec a dokáže celé hodiny kroužit po obloze, přičemž pátrá po potravě. Umožňuje mu to jeho vynikající zrak a dobře vyvinutý čich. Je to mrchožrout, živí se tedy převážně mršinami. V zajetí se dožívá až 30 let.

Korovec jedovatý

Korovec jedovatý (Heloderma suspectum) je jeden ze dvou severoamerických jedovatých ještěrů. Jed je neurotoxický a způsobuje strašné bolesti. Za normálních okolností při kousnutí zdravého dospělého člověka není jed smrtelný. Dorůstá okolo 0,5 m a má černé zbarvení s oranžovými skvrnami a pruhy. Korovec není příliš útočný.

Korunáč vějířový

Korunáč vějířový (Goura victoria) je pták z čeledi holubovití, který měří 58-73 cm. Svým zbarvením patří k nejhezčím ptákům ve své čeledi; má dva příbuzné: Korunáče modrého a Korunáče červenoprsého. Korunáč vějířový se může dožít i 50 let.

Krajta zelená

Krajta zelená (Morelia viridis) je had patřící mezi škrtiče. Patří do rodu krajt z čeledi hroznýšovitých. Dorůstá délky kolem 160 cm, výjimečně přes 2 m a její zbarvení je zářivě zelené s řadou drobných, podélných bílých, někdy nažloutlých skvrn. Spodní strana těla je světle žlutá. Občas je vidět i forma s modrozeleným základním zbarvením.Vzhledem k chovatelským nárokům je krajta zelená poměrně náročným chovancem. Také její agresivita je vysoká.

Křovinář ostnitý

Křovinář ostnitý (Bothriechis schlegeli) patří k nejhezčím jedovatým hadům Jižní Ameriky. Jeho jed je hemotoxický, což znamená, že způsobuje rozklad krve. Není však tak silný jako u jiných druhů křovinářů a smrtelná uštknutí nejsou častá. Navíc je tento had poměrně vzácný a neútočný.

Kvesal chocholatý

Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno) je největší zástupce řádu trogonů. Často se však stává, že samice svá mláďata opustí ještě před jejich vylítnutím a o mláďata následně pečuje samotný samec. Úmrtnost mláďat je navíc velmi vysoká, celých 80 % se jich nedožije dospělosti.

Felsuma madagaskarská

elsuma madagaskarská (Phelsuma madagascariensis) je největším zástupce rodu felsuma čeledi gekonovitých žijící na Madagaskaru. Samec dorůstá délky třiceti centimetrů, samička 25cm. Mimo to mají rády nektar z květů, který se v chovech nahrazuje vodou smíchanou s medem. Také je dobré dávat občas měkké ovoce.

Dracena guyanská

Dracena guyanská se vyskytuje na území Brazílie, Ekvádoru, Peru, Kolumbie, Guyany, Surinamu, Francouzské Guyana a pravděpodobně Bolívie.

Chřestýšovec běloretý

Chřestýšovec běloretý se vyskytuje v oblasti Jižní Číny až Indie, na ostrovech Indonésie, ne však na Malajském poloostrově. Je přizpůsoben životu v korunách stálezelených stromů a bujné nadzemní vegetaci tropického pralesa a jen málo kdy sestupuje na zem. Jed tohoto druhu je sice jedovatý, ale zdravého člověka by neměl nijak ohrozit. V dospělosti dorůstá kolem 1 metru.

Chřestýšovec mangrovový Chřestýšovec mangrovový obývá převážně mangrovové džungle a tropické pralesy. Aktivní je hlavně v noci, kdy loví drobné hlodavce, žáby a občas take ptáky a ještěry. Tento druh je velice vznětlivý a agresivní, neváhající kousnout. Jeho jed je hemotoxický obsahující hemorrhaginy. Kousnutí tímto druhem může být i smrtelné.


Bodlok běloprsý

Bodlok běloprsý (Acanthurus leucosternon) obývá Indopacifik a Rudé moře, kde dorůstá až 30 cm. V akvarijních nádržích rifového typu, o objemu nejméně 500 litrů dorůstá délky kolem 20 cm. Na ocasním násadci má bodlok bělopsrý oboustranné ostré kostěné trny, které neobsahují jed. V případě nebezpečí poslouží tyto bodce jako obranný prostředek. Dospívají ve věku kolem dvou let a jsou dlouhověcí.

Bodlok fialový

Bodlok fialový pochází z Rudého moře, kde byl objeven roku 1852. Dorůstá velikost 20 až 22 cm. Vyžaduje teplotu 24 až 28 °C s pH 8 až 8,5. Má světlé rty a světlé svrnky na obličeji. Pozor na jedovaté trny, může jimi způsobit velmi bolestivá zranění. Bodlok fialový je převážně býložravec, který se živí řasami. Je však třeba ho dokrmovat planktonem, naupliem žábronožky mořské a rybím masem. Nedostatek kvalitního krmiva má za následek onemocnění.

Bodlok pestrý

odlok pestrý (Paracanthurus hepatus) se vyskytuje ve slaných vodách tropického pásma: v Tichém (např. Malajsie, Velký bariérový útes) a Indickém oceánu. Charakteristická je černě lemovaný, svítivě žlutý ocas. Bodlok umí rychle měnit intensitu svého zabarvení dle momentálního stresu a nálady.

Bojga stromová

Bojga stromová (Boiga dendrophila) je stromový had z čeledi užovkovitých pocházející z Indonésie. Obecně je jed bojgy stromové považován za "slabý", což plyne z toho, že uštknutí tímtohadem většinou nemá vážné následky. Nicméně jed tohoto hada obsahuje velice nebezpečné složky, které mohou způsobit trvalé zdravotní potíže. Mírné nebo žádné příznaky otravy po uštknutí jsou většinou způsobeny tím, že kvůli primitivnímu systému doručování jedu nedojde vůbec k zanesení jedu do krevního řečiště. Jedná se o opistoglifního hada a jed do svého úlovku zanáší hlavně při žvýkání.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama